Upravit stránku

Operace chlapce z Itiba 2007

Na těchto stránkách Vás budeme informovat o jednom sedmnáctiletém chlapci z Itiba, který v současné době nevědomky bojuje o svůj život.

Jmenuje se Charles Denis Kegwaro. Bydlí v krásné, kopcovité ,zelené krajině mezi čajovníkovými plantážemi a eukalyptovými stromy. Jeho rodiče vlastní malý pozemek, na kterém jsou dva domky, uplácané z hlíny a větví. S těží poznáte, ve kterém bydlí lidé a ve kterém mají kozu, slepice a jednu kravku. Velký rozdíl mezi nimi neni.

Charles je jedním s mnoha sourozenců, které má. Rodina je velmi chudá, na živobytí si matka vydělává příležitostnou prací na okolních čajovníkových plantážích, ale výdělek, který dostane za celodenní práci v ostrém africkém slunci je tak na zakoupení cukru, oleje na smažení placek a občas nějakého staršího oblečení. Otec je nemocný, má malárii a tak moc toho nenadělá. Trpí častými bolestmi hlavy a vysokými teplotami. Charlesovi rodiče jsou už starší, mají celkem 8 dětí. Ani jedno z nich, včetně našeho chlapce nikdy nechodilo do školy. Prostě na to není. Škola stojí peníze, žáci musejí mít alespoň základní pomůcky, ale hlavně školní uniformu, která je podmínkou. To všechno nakoupit je pro obyčejnou rodinu z našich kopců příliš mnoho peněz. Chlapec a jeho sourozenci se od dětství tedy starají o chod domácnosti, od malička mají na starosti zásobování vodou, kterou nosí v plastových kbelících a nádobách několik kilomertů z údolí, kde protéká malá a dost špinavá říčka. Potom zajistí krmení pro slepice a s krávou vycházejí na pastvu po okolních příkopech. Snad by se nám, evropanům, mohl zdát tento styl života jako bezstarostný, ale když se osobně seznámíme s rodinou, všechno je jinak. 

Matka se slzami v očích mluví o Charlesově chorobě, o které nemá ani nejmenší potuchu, jak mu je nebezpečná. Neví, že chlapci pomalu uniká žívot a nemoc ho záludně zabíjí. Má totiž velký, destruktivní nádor vycházející z horní čelisti. Ten postupně rostl více než dva roky. A tady jsme opět u hlavního problému - peníze. Charles nikdy nebyl na žádném vyšetření, ani u lékaře, protože toto vše je nad možnosti jejich rodinného rozpočtu. Doposud mu nádor nezpůsoboval problémy, tak byl snad i lehkovážně přehlížen, ale v poslední době začal rychleji narůstat, utlačuje oko a ucho, způsobuje velké bolesti z tlaku na okolní tkáně a nervy. Zcela mu uzavřel jednu nosní dírku a začíná svoji ničivou činnost uplatňovat i přes horní patro v ústech a zmenšuje dutinu. Zuby na straně nádoru nejsou stabilní a mají tendenci se pohybovat až o 4mm. Charles má nyní veliké problémy s dýcháním, špatně pije, s obtížemi přijímá potravu, která nesmí být příliš tvrdá, protože ji jednoduše neukouše. Všechny tyto problémy, spojené dohromady jsou na chlapci zjevně vidět. Na svůj věk 17ti let je hubený, špatně mluví a každou chvíli ho vidíme někde sedět, s hlavou podepřenou rukami a s pohledem trápené bolesti. Tímto se straní i svých kamarádů, protože není schopen se společně s nimi účastnit jejich her.

Když jsme začali domlouvat jeho vyšetření v nairobské nemocnici a snažili se sehnat zdravotnické zařízení, které by bylo schopné jednak posoudit adekvátně jeho zdravotní stav a také následně provést diagnostická vyšetření, chlapec byl u nás na terase každý den. Od rána čekal na zprávy, které mu někdo místní v jazyku Kisii přetlumočí. Byl si vědom, že my jsme jeho jediná naděje na odstranění problému. O to více nás zavazovala povinnost, tomuto chlapci pomoci. Nakonec jsme se dozvěděli, že v Nairobi, v The Mater Hospital je specialista v oboru dentální medicíny, který by byl profesně schopen tento problém řešit. Tak jsme se objednali a vyjeli s Charlesem a jeho bratrem, který ho doprovázel do Nairobi. Tam jsme měli trochu problémy se zácpou na silnici, kde byla nehoda a tak jsme museli použít maják a troubení, abychom se na čas dostali do nemocnice. Tuto trochu dramatickou cestu jsem popsal v jedné své zpráve a taky potom byla otištěna v odb.časopise Sestra. V nemocnici jsme prošli základním vyšetřením v ordinaci doktora Tessemy, se kterým jsme byli domluveni.

Zajistili jsme CT a RTG vyšetření a následný den také biopsii v celkové narkóze (umístění v podstránce).  Po dvou dnech jsme se vraceli zpět do Itiba i s Charlesem. Máme čekat několik dní na výsledek tkáňové histologie, který nám potvrdí, nebo vyvrátí malignitu onemocnění. Zpráva mě přišla za 3 týdny poštou přímo do Itiba. Výsledek - 50/50, druh nádoru, který je velmi destruktivní v oblasti, kde se vyskutuje, v pozdním stádiu má tendenci se někdy zvrátit do malignity, ale pokud se odstraní, je naděje dobrá. Problémem je, že Charlesův, je v tak velkém rozsahu, že po operaci vznikne veliký defekt horní čelisti, který se bude možná řešit přenosem tkáně z okolí. Ale i tak nám toto vyšetření dalo naději a impulz na organizování pomoci našemu chlapci. Místní lidé se chodí vyptávat, jak to s ním vypadá, kdy už pojede do nemocnice na operaci. Vysvětlujeme jim, že operace je velmi nákladná, předběžně máme počítat s částkou 300tisíc šilinků, což je okolo 100 tisíc našich korun. A to bez velkých zdravotních a operačních komplikací, které v průběhu výkonu mohou nastat. Místním lidem, říci takovouto sumu, je jako malému dítěti vysvětlit ...no, třeba chod motoru. Pro ně je to tak nepředstavitelná částka, že ji ani nepochopí. Ale ujišťujeme, že se budeme snažit nějakým způsobem sehnat odpovídající objem financí na pokrytí této operace a následného léčení. Všichni nám děkuji a podávají ruce. V Itibu je zdravotní problém jednotlivce, kolektivní záležitostí a účastí. To je zajímavé.

S Charlesem se seznámili i naši přátelé, Josef Kubášek a Dita Pešková, oba z Pardubic, když v rámci své dovolené pracovali a pomáhali na projektu rekonstrukce porodnice. Už v Itibu jsme společně plánovali možnost pomoci. Nakonec přišli s tím, že se pokusí po návratu zpět do ČR, zoorganizovat rockový koncert na podporu této operace a následného léčení. Po několika týdnech mě přišel mejl, že je to již jisté, koncert bude! Skvělá zpráva. Tomuto záměru vyšli vstříc majitelé music clubu Hany Bany v Pardubicích a za spoluúčasti řady firem a společností vznikl leták, vstupenky a další materiál na podporu koncertu.

Ten bude 20.4.2007 ve 20 hodin. Hrát budou dvě rockové skupiny, celý večer bude moderovat Jiří Ševčík a výtěžek z večera bude použit na podporu operace chlapce a jeho léčení a na naše české zdravotnické zařízení. Dokonce máme předběžný příslib několika sponzorů, že nám přispějí finančními dary. No, tak snad náš záměr, pomoci chlapci ze zapadlého konce světa a zachránit jeho mladý život se podaří. Hlavní zásluhu na tom budete mít VY VŠICHNI, kteří si za 80 Kč zakoupíte vstupenky na tento koncert. Celá tato částka jde na pomoc. Pokud nám pomůžete najít další sponzory, společnosti a firmy, které by byly ochotny věnovat finanční dar, vystavíme jim darovací smlouvy na odpis  finančních prostředků z daní, jejich loga společností a firem umístíme na webu a také zmedializujeme jejich pomoc. S tím posledním můžeme začít hned při koncertu, protože bude přítomna region.televize Pardubice, novináři a zástupci rádia, kteří budou celý večer sledovat.

 Výtěžek z večera bude zveřejněn na závěr programu za přítomností zástupců Magistrátu Pardubice, zástupce mezinárodní humanitární organizace ADRA ČR a médií.

Hello Kena pdf1.14 MB

Tento web využívá cookies

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zobrazit podrobnosti