Cesta srpen - září 2015
Představení týmu
MDDr. Aleš Bohuslav (stomatolog), MUDr. Kristýna Herrmannová (infektolog), David Maule, MUDr. Milan Trojánek (infektolog), Tomáš Palla, Eliška Zumrová (medička stomatoložka)
Zprávy
4.8.2015
Dobrý den, přátelé. Tak se mi to zase nachýlilo a už v ČR vlastně odpočítávám poslední hodiny. Okolo 14.30h odjíždíme s několika krabicemi a kufry na letiště, pak směr Curych (poprvé s novou leteckou společností, která mi nabídla 46 kg nad rámec běžné váhy zavazadel do Afriky, tedy povezu celkem okolo 100 kg :-)) , přespím na letišti v hotelu a ráno pokračuji směr Nairobi. Tak snad vše dopadne dobře, opět to bude jistit Kinedryl a uvidíme...:-). Další zprávy už budou z Keni, Nairobi a pak z Itiba, kde se opět budeme starat o naše pacienty s několika lékaři a mediky. Zpět přiletím začátkem listopadu...ufff, zdá se to nějak v nedohlednu :-)
7.8.2015
Dobrý den, přátelé. Tak jsem se konečně dostal k napsání zprávy o mém příletu do Nairobi. Cesta byla fajn, hotel v Curychu taky a následný let do Nairobi byl v pohodě, jen závěrem nás pěkně pohoupal, takže jsem polkl další Kinedryl...tedy pro jistotu :-). Ale pěkně jsem to cítil v žaludku, uff. Díky pochopení letecké společnosti Swiss Air jsem mohl vézt 100 kg ve čtyřech, resp.pěti zavazadlech. Všechna se postupně objevila i na výdejním pásu a tak jsem se připravil na celní kontrolu, vybavený dokumenty z kanceláře guvernéra Keni, zdrav.úřadu Kenya a Adry. Samozřejmě se mé dva vozíky staly středem zájmu celních opruzů, takže jsem vysvětloval svojí neagličtinou co a jak tam vezu, máchal doklady kolem sebe a čekal, že průběh bude hladký. No, trochu jsem zadrhl, když celnice (myšleno žena) poručila nekompromisně otevřít krabici, na kterou namátkově ukázala. Naštěstí v ní byly "jen" jednorázové operační obleky pro personál, rukavice v boxech a gynekol.specula. Když to prohrabala a zkoumala gynekol.nástroj, naštvaně jsem jí řekl, jestli ho chce. Evidentně pochopila, k čemu tento nástroj slouží a dále to nerozváděla. Usmála se a rozpačitě se podívala po kolegovi, který stál u ní, valil oči (asi si představil...) a zase ho zahrabala pod oblečky a propustila mě. Ufff, je to vždy stres, co si vymyslí. Pak večerní cesta do hotelu. Od včera obíhám různé povinnosti, které při příletu po třech měsících mám. Auto mi v předstihu zajistila naše paní Hana Mukuru v servisu, aby se podívali, co je nutné opravit. A asi po 5ti letech nám zase bude fungovat ruční brzda...snad, nebude kapat chladič a budeme mít vyměněny klínové řemeny. Žanetka si bude chrochtat :-). Dnes jsem zařizoval propadlé roční pojištění auta a pak jsem měl příjemnou schůzku na naší ambasádě s panem velvyslancem a panem konzulem. Domlouvali jsme mimo jiné jejich kontrolní návštěvu v Itibo, neboť v rámci podpory projektu jsme začátkem roku dostali od nich finance. Takže se tady přes den opravdu nenudím. Jinak je tady docela chladno, může být okolo 20st.,večer ještě méně. Dal bych si trochu vašeho tepla, co v ČR nyní máte. Místní chodí v bundách a občas je vidět, jak se klepou zimou :-). Běloši zase pobíhají v kraťasech a tričkách...je to sranda. V neděli odpoledne mi přiletí první skupinka mediků se třemi lékaři, tak už bude veselo. Nakoupíme a následné ráno pojedeme už do Itiba :-). Tolik z prvních zpráv od rovníku. Mějte se moc fajn :-).
17.8.2015
Dobrý den, přátelé. Moc vás zdravím z našeho Itiba. Konečně se nám po týdnu, nějakým zázrakem podařilo rozpohybovat internet a tak budu postupně přidávat nějaké zprávy z naší práce a také i to, jak se tady máme :-). Nyní ale musím upřednostnit skvělou zprávu, která mě zastihla právě již zde. Po schůzce s panem primátorem ing.Charvátem, vznikla myšlenka MmP pomoci nějakým způsobem naší nemocnici v Itibo. Jedna dobrá zpráva následovala další a toto je skvělý výsledek dobré vůle a pochopení. Mám z této zprávy obrovskou radost. Ultrazvukový přístroj posune naší diagnostiku a následné léčení zase o kus dál. Moc moc děkuji
25.8.2015
Další den v Itibo :-).
Hlavní zprávou je, že jsme z naléhavých důvodů spustili zkušební provoz naší jednotky intenzivní péče a během jednoho dne jsme zaplnili obě lůžka indikovanými pacienty, kteří tam byli transportováni ve vážném zdravotním stavu. Další info příště...
27.8.2015
ach jo, zase nám přestala fungovat siréna na sanitce. Měli jsme emergency převoz velmi těžce nemocného dítěte do nemocnice vzdálené cca 50 km a siréna před městem přestala pracovat, právě, když jsme ji nejvíce potřebovali. Dnes jsme převáželi jednoho pacienta z naší JIP do nemocnice a jen jsme mohli blikat, což je dost nebezpečné bez sirény jet rychle. Naše Žanetka je taková němá...:-). Problém je asi teplo, ve kterém se pohybujeme, nebo už nevím. Přívodní dráty a jejich izolace se úplně připekla.
31.8.2015
Zpráva dne, která nám udělala velikou radost :-). Prcek, o kterého se velmi svědomitě naši lékaři a medici starali, byl dnes propuštěn domů :-). ATB léčba ještě nějaký čas bude, ale už v domácím prostředí. Díky JIPu a skvělým lidem okolo mě byl zachráněný chlapeček jménem Daniel :-).
10.9.2015
Jak jistě víte, při zpáteční cestě, na závěr stáže, jedeme do Nairobi přes Masai Maru, aby alespoň na chvíli viděli naši lékaři a medici něco z krás Keni, které tato země nabízí a neviděli jenom nemoci a zranění. Jsme ubytovaní dvě noci v kempu, spíme ve stanech a kemp není jako snad jediný oplocený a zvířata mohou přes něj bez omezení procházet. Občas to může být i trochu nebezpečné, což už jsme i také poznali na vlastní kůži.
Úchvatná podívaná je na východ slunce, kdy se od brzkých ranních hodin pozoruje na úpatí pohoří Oloololo červeně rozpálená koule, pomalu osvětlující savanu Masai Mara se stády zvířat. Co vám mám povídat...kýč jako bič :-). Hned jsem říkal, že nikam nejdu, raději se vyspím na nadcházející den. Chyba lávky... Před rozbřeskem volal u našeho stanu náš lékař, toho času gynekolog (v Itibo hlavně zastával tuto funkci, ale ještě nebyl plně rozhodnut, jaký obor bude dělat), že ať rychle jdeme, že se u zadních stanů zranila nějaká turistka. No, mě se moc nechtělo vylézat z pod vyhřáté deky do chladna afrického rána. Celou dobu jsem "držkoval", že kdyby baba raději spala a nelozila někde po kamenech, tak by se nezranila a my mohli klidně spát...:-), ale stejně jsem se ustrojil a s druhým doktorem, který spal se mnou ve stanu, jsme vyrazili směr vyhlídka. Jak jsme se přibližovali, tak doktor povídá, že tamhle je hodně lidí, že to bude určitě tam... Zase jsem spustil o tom, kdyby raději chrápala..., ale jak jsme tam dorazili, tak všichni naši medici a lékaři začali zpívat "krásné narozeniny...". To mě tedy nachytali :-). Pak místní paní z kempu přinesla dort :-) :-), který předem domlouvali v kuchyni, aby ho udělali. Fakt překvápko jako blázen...Bylo to moc milé a dojemné...Díky, moji přátelé.
Nyní jsem v Nairobi, kde střídám skupiny našich "odvážlivců a dobrodruhů" :-). Včera před půlnocí odletěla první skupina lékařů a mediků domů a nyní je již na cestě na letiště druhá skupina. Je to zvláštní, před chvílí mi přišla zpráva od Dr.Herrmannové, že sedí ve vlaku do Pardubic z letiště a vzápětí druhá zpráva, že nová skupina právě vyrazila dodávkou z Pardubic na letiště :-). Lékaři a medici, kteří zde měsíc pracovali, odlétali s dobrými pocity, že v průběhu jejich pobytu pomohli mnoha lidem a bezprostředně zachránili život pěti lidem. Bez jejich pomoci a znalostí by nepřežilo malé dítě s velmi těžkým oboustranným zápalem plic, další dítě s dehydratací a podvýživou, paní s náhlou příhodu břišní, mladá slečna s těžkou meningitidou, způsobenou z oboustranných perforací ušních bubínků po opakovaných zánětech středouší a další. Jsem moc rád, že zde mám opravdu skvělý tým lidí, kteří mají jediný cíl...pomoci lidem. Jejich práce je bez jakých předsudků, nároků a očekávání nějakého profitu. Prostě skvělý tým skvělých lidí :-).