Odborný časopis Sestra, číslo 3/2007
Denisova strastiplná cesta za zdravím
Vyprávění našich lékařů a ošetřovatelů, kteří pracují v zahraničí, bývají málokdy optimistická. O to pečlivěji bychom je asi měli číst a považovat si jejich obětavosti. Už několikrát jsme vás pozvali do Keni, kde pracuje Aleš Bárta, externí spolupracovník mezinárodní humanitární organizace Adra ČR. Jeho pozdrav patřil i čtenářům Sestry.
Denisova strastiplná cesta za zdravím
9.3.2007 | Dana Frantálová Hana Černá-Šípková
„Moc vás zdravím opravdu z divočiny. V Keni, ač by správně mělo být období sucha a málo dešťů, leje a leje. To nám dost komplikuje přejezdy, například při cestě do Kisumu jsou poškozené mosty a na silnici i v okolí je spousta vody,“ začal tentokrát. A tady je pokračování. Někdy máme fakt velké problémy se někam dostat. To by měl nějaký hygienik nebo infekcionista radost, kdyby nás viděl skoro po kolena v bahně, kde předtím chodil dobytek. Ale Afrika je nevybíravá, a tak nám tuhle ani nic jiného nezbylo. Až za přispění dvaceti místních lidí, pro které bylo naše zapadnutí atrakcí, jsme se asi po hodině vyhrabali. Odnesly to moje sandály, které se v mazlavém bahně úplně potrhaly.
Trocha adrenalinu
Jsme už několik dní v Nairobi. S naším mladým pacientem, který má veliký nádor na horní čelisti, jsme měli domluvenou schůzku u dr. Tessema, místního specialisty v oboru dentální chirurgie v Mater Hospital. Opět jsme měli trochu adrenalinu, protože jsme před vyšetřením jeli pro pacienta - Denise - a jeho bratra na předměstí, kde spali u příbuzných. Cesta tam byla v pohodě, ale při zpáteční byl na jedné křižovatce převrácený náklaďák, což utvořilo patnáctikilometrovou kolonu, která se nehýbala.
Falešná infuze pro Denise
V nemocnici jsme potřebovali být na čas, a tak jsme improvizovali. Klukovi jsme přidělali na ruku infuzi - bez napíchnutí žíly - pustili modrý maják a všechna světla. Po celou dobu jsme mačkali klakson a prodírali se tou zácpou. Jednou jsme zastavili u policistů a žádali o doprovod. Jenže neměli maják ani sirénu, tak jsme pokračovali sami. Dřeli jsme se na centimetry mezi stojícími auty, některá uhýbala z cesty, ale stejně jsme jeli maximálně na dvojku. Několik lidí nám ukazovalo, ať přeskáčeme trávník mezi silnicemi a vjedeme do volného protisměru. Ale na to jsme se ani v bláznivém Nairobi necítili. Na některých křižovatkách kvůli nám policie stavěla auta a umožnila průjezd. Do nemocnice jsme dorazili s desetiminutovým zpožděním. Lékař chlapce vyšetřil a poslal na CT a rtg, na které jsme ovšem museli jet přes půl města. Už bez majáku a troubení. Tam jsme strávili čtyři hodiny. Výsledek bude ráno - lékař popisující snímky už tam nebyl.
Kluk tam zůstal
Ráno jsme vyzvedli snímky s popisem, který potvrdil naše obavy o závažnosti onemocnění. V devět jsme měli schůzku s dr. Tessemou, a tak jsme opět přejeli půl města. Navrhl udělat biopsii tkáně a kosti, která by potvrdila nebo vyvrátila předběžnou diagnózu. Kluk tam zůstal. Předem jsme museli za výkon zaplatit 70 tisíc šilinků, kterými jsme měli uhradit závěrečný účet s tím, že případný nedoplatek uhradíme, nebo nám něco vrátí. Ještě jsme s Denisem a jeho bratrem absolvovali odběr krve. Sestra se nás dvakrát snažila vypakovat z ambulance, ale potřebovali jsme vidět, jak a co se s ním děje, abychom vše mohli popsat ve zprávě. Denis dostal čistý jednolůžák, také v nemocnici bylo čisto, pacienti měli pyžama a dostávali jídlo. Něco úplně jiného než v nemocnicích v Kerichu a Nyamiře.
Vyúčtování
Biopsii udělali Denisovi v narkóze a druhý den jel domů. Na cestu dostal ATB, vitaminy, léky na bolest a peroxid na výplach úst. Skutečně, dobrá péče. S dr. Tessemou jsme se domluvili, že mi výsledek biopsie pošle e-mailem. Na recepci mi předali kompletní vyúčtování nákladů - neskutečně podrobný přehled - a vraceli nám 10 tisíc šilinků, což je asi 20 tisíc korun.
Peníze. Peníze? Peníze!
Cena operace s částečnou rekonstrukcí okolí byla předběžně odhadnuta na 300 tisíc šilinků, což je nad naše možnosti. Nevím. A to je ta lepší varianta, že tumor bude nezhoubný. Pokud by následovalo ozařování a chemoterapie, jsme na polovině milionu šilinků. Bez operace tumor poroste a ucpe chlapci nosní dýchání. Již nyní tlačí na oko a ucho, takže přestane vidět na jedno oko a pak i slyšet, později znemožní dutinu ústní a chlapec zemře. Uvidíme podle výsledků biopsie. Když jsme odcházeli z nemocnice, příbuzná chlapce, u které jsme spali, se nás ptala, kdo vlastně jsme, že tolik pomáháme. Řekli jsme jí i to, že se budeme snažit sehnat prostředky alespoň na operaci, a dál se uvidí. Prý se bude modlit, aby byla naše snaha požehnaná a i za nás, že jsme jim pomohli. Ach jo, to byla situace...
Post scriptum
Kolegové Dita a Pepik dnes odlétají domů, my zítra ráno s Denisem a jeho bratrem odjíždíme zpět do Itiba, a já budu čekat na výsledek od dr. Tessemy. Tak to je ve zkratce, co se v posledních dnech událo.
Všem přeju pěkný den a pokud vás napadne, jak by šlo chlapci pomoct, ozvěte se.
SUBJECT: POZDRAV Z KENI
Dobry den vsem, tak dnes jen kratce, protoze specham za pacientem. O konzultaci jsem pozadal MUDr. Broze z pardubicke nemocnice. Matka nam donesla dite, na kterem horel odev. Odmitla prevoz do nemocnice, ktera je vzdalena pres 50 km. Jednak nema penize na lecbu, a podle ni dite bude v lepsim prostredi u nas, nez tam. No, nevim, ale je to jeji rozhodnuti a plna zodpovednost. Nejprve jsme zvladli sok z popaleni, dite se stabilizovalo a je relativne dobre. Delame co se da, ale mame omezene moznosti, musime improvizivat. Napr. mastny tylex na kryti nemame, tak rozpoustim med. vaselinu a delame ho z velkych ctvercu. Detska postylka je jako superciste prostredi, tedy podle nasich moznosti, prevazy delame na salku. Fakt divocina. Dite je zatim bez teplot a i mu docela chutnalo ceske lizatko. Pekny den, posilam vam pytel africkeho slunicka. Fakt pali.
Ales
O autorovi: Zpracovaly: Dana Frantálová Hana Černá-Šípková
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pardubický deník
Již dva roky bují chudému keňskému chlapci ve tváři nádor.
Zachraňte nemocného chlapce!
19.4.2007 9:00
PARDUBICE - „V Itibo umírá sedmnáctiletý chlapec, který má rozsáhlý nádor v obličeji. Zachránit by jej mohla jedině nákladná operace, kterou lékaři odhadují na sto tisíc korun,“ řekl nám pardubický dobrovolný zdravotník Aleš Bárta, jenž se nedávno vrátil z africké Keni.Tady působil jako koordinátor projektu výstavby zdravotnického zařízení a posléze i porodnice ve vesnici Itibo, kam jej vyslala humanitární organizace ADRA.
„Zajištění operace beru nyní jako svůj nejdůležitější úkol,“ uvádí Aleš Bárta a líčí chlapcovo postižení. Nádor mu vyrůstá z horní čelisti, utlačuje oko i ucho, omezuje dýchání a začíná mu bránit už i v příjmu potravy. Chlapec, jenž se jmenuje Charles Denis Kegwaro, žije s rodiči a sedmi sourozenci v domku postaveném z hlíny a větví.
„Zajistili jsme mu vyšetření v Nairobi, které mu po operaci dává poloviční šanci na vyléčení. Jde o druh nádoru, jenž má někdy tendenci se zvrátit ve zhoubný,“ přibližuje nám chlapcovu chorobu pardubický zdravotník. Navíc po léčebném zákroku bude nutná iplastická operace. Osud Charlese není lhostejný ani dalším spolupracovníkům na projektu nemocnice v Itibo Josefu Kubáškovi a Ditě Peškové, kteří na zítřek zorganizovali v pardubickém klubu Hany Bany velký rockový koncert. V programu, jenž začíná ve dvacet hodin a který moderuje Jiří Ševčík, vystoupí dvě hudební skupiny Hello a Beautiful Losers. Součástí akce je rovněž výstava fotografií z Keni. „Výtěžek z celého večera je určen českému zdravotnímu středisku v keňském Itibo a také na léčbu nemocného Charlese,“ říká Josef Kubášek. Zájemci mohou rovněž jakoukoliv finanční částku zaslat na účet otevřený mezinárodní humanitární organizací Adra ČR: 555 444 000/0300 variabilní symbol 200. Bližší informace lze získat na www.kena.websnadno.cz.
Jiřina Mikešová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pardubický deník - Hráli za záchranu chlapce z Keni
22.4.2007 7:24
PARDUBICE - Páteční večer v music clubu Hany Bany byl zcela ve znamení života v africké Keni. Nejenže se zde konala výstava fotografií přibližující výstavbu českého zdravotnického zařízení v chudé oblasti Itibo, ale i celý výtěžek koncertu byl věnován na nákup nezbytných životně důležitých přístrojů pro toto středisko.
O dobrou náladu účastníků koncertu se staral moderátor Jiří Ševčík i obě kapely Hello a Beautiful Losers.
Zvlášť emotivně působilo vyprávění pardubického dobrovolného zdravotníka Aleše Bárty, když nám líčil život tamních obyvatel. Jen podle zběžných odhadů žije v Keni patnáct procent obyvatel HIV pozitivních nebo nemocných AIDS. A největší koncentrace tohoto onemocnění je právě v oblasti, kam patří i zdravotnické zařízení v Itibo.Nově je jeho součástí také porodnice, kterou rovněž vybudovala česká humanitární organizace ADRA. Právě koordinátor celého projektu Aleš Bárta zde osobně řídil její výstavbu. Lidé v Itibo jej dobře znají, neboť řadě z nich pomohl i jako zdravotník.
Nová porodnice zde byla otevřena po třech měsících budování v polovině března letošního roku a již slouží ženám z rozlehlé oblasti, kde žije na dvě stě tisíc obyvatel. První dítě, které se zde narodilo dostalo jméno John, česky Jan, po řediteli české humanitární organizace ADRA. Hned druhý chlapeček byl pojmenován Alex, česky Aleš, právě po pardubickém dobrovolníkovi Aleši Bártovi. Všechny služby v tomto zařízení jsou poskytovány místními zdravotníky. V budoucnu lze ale počítat s navázáním užší spolupráce přímým vysíláním českých zdravotníků do Itibo. „Očekáváme zejména pomoc v boji s malárií a AIDS, ale i v prevenci těchto chorob,“ uvedl při slavnostním otevření porodnice zástupce keňského ministerstva zdravotnictví.
Část výtěžku z rockového koncertu poputuje rovněž na nutnou operaci sedmnáctiletého Charlese Denise Kegwaro.Už po dva roky mu bují ve tváři nádor, jenž narostl obludných rozměrů. Zachránit by jej mohla pouze operace, která i s následnou plastikou tváře přijde na sto šedesát tisíc korun.
Adra pro pomoc Keni vyhlásila veřejnou sbírku s číslem účtu 555 444 000/0300, variabilní symbol 200. Bližší podrobnosti lze rovněž získat na www.kena.websnadno.cz.
Více podrobností v zítřejším Pardubickém deníku (23. dubna 2007).
Jiřina Mikešová
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Charles v nemocnici - Operace v Africe byla úspěšná
12.6.2007 19:24
HOLICE - Vracíme se k příběhu nemocného chlapce z Keni – Charlese. Tomu lékaři v místní nemocnici před čtrnácti dny vyoperovali z tváře velký tumor.
Podle slov Aleše Bárty, který odjel do Keni v rámci projeku nadace ADRA, byl chlapec propuštěn z nemocnice domů. Během své rekonvalescence se rozhodl, že začne navštěvovat místní školu. V tomto rozhodnutí ho hodlá podporovat i celá vesnice Itibo, ze které pochází. Místní obyvatelé se na mši dohodli na peněžní sbírce, která mu má zajistit školné a povinnou školní uniformu, na kterou Charlesova rodina nemá.
Charles propuštěn z nemocnice
Společně s fotografiemi nám Aleš Bárta ze sdružení ADRA zaslal i poslední zprávy o vývoji situace kolem operovaného Charlese. Lékaři mu před čtrnácti dny z tváře odstranili velký nádor – tumor. Chlapcův stav se od té doby lepší.
„Při páteční kontrole a převazu u doktora Tessemy jsme se rozhodli, že chlapce necháme propustit z nemocnice a na převazy ho budu vozit autem z předměstí Nairobi, kde bydlí u příbuzných. Jeho stav to v současné době umožňuje a my tímto krokem nenarušíme chod léčení. Řešíme tak navýšení výdajů na operaci, léky, převazy a lůžko v nemocnici. Zhruba o 1/3 jsme zatím překročili předpokládané výdaje na Charlesovu léčbu.
Chlapec je bez bolestí, podle jeho slov se cítí dobře. Když za ním jdu na návštěvu, většinou ho nacházím v malé místnosti s televizí. Dívá se na všechno. Nemocnice je pro něj doslova luxusní hotel. Dostává pravidelně jídlo, pití, spí na kvalitní posteli, má možnost WC a sprchy a hlavně televizi. Myslím si, že se mu ani moc z nemocnice nechtělo. Opět další rozdíl mezi námi,“ napsal nám z Keni Aleš Bárta.„My, jako pacienti, utíkáme z nemocnice jak můžeme, ale zde je to jiné. Další převaz máme v úterý, 12.6. a podle stavu se doktor Tessema rozhodne, zda chlapec bude moci odjet do Tiba. Přikládám několik fotografií z cesty na předměstí Nairobi, kam jsem vezl Charlese k příbuzným. No, myslím si, že Bronx je hodně slabý odvar. Posuďte sami,“ dodává Bárta
Jiří Sejkora