Cesta říjen - listopad 2018

24.10.2018

Dobrý den, přátelé. 
Tak se opět hlásíme z naší adří nemocnice Itibo. 
Před týdnem do Itiba dorazil nový tým lékařů a mediků, tentokrát z 3.LF UK Praha. Vedoucími lékaři skupiny jsou MUDr. Lukáš Malý, internista z nemocnice v Opavě, rovněž vyučující na 3.LF UK Praha a MUDr. Martin Kolář, anesteziolog ARO Kliniky Nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Odvážnými a nadšenými studenty jsou tentokrát… Metoděj Renza, David Megvinet, Alžběta Kantorová, Martin Debnar a Veronika Vimmrová.
Tradicí stáží v Itibo bývá, že na závěr naší mise jedeme společně při cestě do Nairobi přes Národní park Massai Mara, aby skupina viděla i něco jiného, než jenom nemocné na ambulanci…když už jsou v rovníkové Africe, která je plná divokých zvířat. Tentokrát jsme udělali výjimku, vzhledem k opožděné migraci mnoha tisícům zvířat, která se přesouvají z plání Massai Mara do Tanzánie. Po příletu jsme přespali v nairobském Adra hotelu a hned ráno vyrazili směr Massai Mara. Asi po hodině jízdy zastavujeme na zlomu do Velké příkopové propadliny Rift Valley, ze kterého je nádherně vidět, jakou cestou dole pojedeme a na mnoho sopečných útvarů. Výhled byl opravdu úchvatný. Po dalších několika hodinách cesty, již potkáváme poměrně hodně divokých zvířat. Ale to hlavní nás teprve čekalo druhý den. Pláně byly posety opravdu nekonečnými tisíci a tisíci kusů pakoňů a zeber, které doprovázely další skupinky zvířat, včetně predátorů. Den strávený v této nádherné rezervaci se opravdu povedl. Přesto jsme se všichni těšili do našeho Itibo. 
Brzy ráno jsme se všichni sbalili, zaplatili ubytování v Mara West Camp, který nám po dvě noci poskytoval zázemí, ale i trochu dobrodružství a adrenalinu. Je to totiž jediný kemp, který není oplozený elektrickým ohradníkem, jako jiné kempy v oblasti. Zvířata mohou procházet přes území kempu, na planiny, kam občas chodí lovit, nebo se pást. Není nic divného, když chcete jít v noci na WC a po otevření stanu máte před sebou zebry, nebo i hyeny. Věřte, že se pak už ani nechce . No a vyrazili jsme na cestu do Itiba… Cestou jsme se zastavili na velký nákup potravin a všemožných věcí do ambulance a našeho domečku, pak pokračovali dál.
Od prvních chvilek v naší nemocnici jsme se nezastavili. Pacientů postupně přibývalo a černo v čekárně bylo opravdové. Ne jenom takové to virtuální, jak se říká u nás v ČR. Tato skupina si v čele s našimi lékaři plně užívá i pacientů indikovaných na JIP. Přijímali jsme malého, asi 3 letého prcka, který měl těžkou epiglotitis (https://cs.wikipedia.org/wiki/Epiglotitida) . Díky skvělé intervenci našich lékařů a mediků byl druhý den propuštěný na standardní oddělení. Dalším pacientem na JIP byla paní, která trpěla velkými bolestmi břicha se zastaveným močením, kterou jsme pak druhý den převáželi do Nyamiry nemocnice. Druhým převozem do nemocnice v Nyamiře byla opět paní, kterou našli ležet na poli za svojí chýškou. Podle našeho vyšetření zřejmě utrpěla mozkovou příhodu, se kterou si zde zatím nemůžeme poradit. 
Následující den byl dost nabitý pacienty. Ambulancí procházela řada pacientů s všemožnými potížemi. Od bolestí břicha, s vysokým tlakem, diabetem, parazity ve střevech, sem tam nějaký úraz a drobné šití. Vzhledem ke chladným a deštivým nocím přicházela i řada dětí s teplotami a bronchitidami. Večer a noc nebyla o moc klidnější. Několik závažnějších pacientů, které jsme po zaléčení hospitalizovali. Také přivezli mladého kluka, kterého kousl do ruky had. Podle informací získaných od něho samého a rodičů, prý byl černý a asi metr dlouhý. Kluk přišel po svých, ruku měl staženou nějakou plastovou síťkou, která opravdu svoji funkci stažení neplnila. Doba kousnutí a příjezdu k nám… půl hodiny a další půl hodina u nás, vše bez jakýchkoliv zdravotních problémů, otoků, svědění kůže, bolestivosti v místě kousnutí atd, nic takového nebylo. Přesto jsme raději aplikovali kortikoidy a kluka si tady nechali na pozorování do rána. Pak přišla zábavnější chvilka, aby nám, podle knihy, ukázali na hada, který to byl. Prý ho zaručeně poznají. Ok… ukázali na hada, který se sice u nás vyskytuje, ale je velmi jedovatý. Jeho kousnutí se projevuje téměř okamžitě. Když jsme po chvíli požádali o to, aby nám opět ukázali na obrázek hada, který kluka kousl, ukázali zase na jiného… Nicméně kluk odcházel v pořádku domů . Asi za hodinu přivezli mladou ženu s masivním gynekologickým krvácením a potratem na 2 měsíci těhotenství. Pro tým byla noc náročná. 
Brzy ráno dostal náš lékař urgentní zprávu z domova. Nečekaná a velmi závažná situace si vyžádala okamžité přebukování letu do Prahy a tak jsme rychle vyrazili jen ve dvou do Nairobi, abychom stihli letadlo. Za 12 let v Africe, jsem nezažil takovýto smutný odjezd z Itiba…
Tým zůstal na dvě noci osamocený. Vzájemné obavy se nepotvrdily. Pracovali skvěle a se všemi případy si skvěle poradili. Dítě na JIP, dopravní nehoda, těžká intoxikace chemickou látkou… Pod vedením anesteziologa Martina, byla péče v Itibo zajištěna . Jsou skvělí, mám z nich radost.
Přátelé, tak to je v rychlosti pár Itibo News, jak bude něco dalšího, opět se ozveme. Přikládáme pár fotek, které udělal hlavně náš doktor Martin Kolář – poznáte podle skvělé kvality a pak od každého něco.
Aleš a tým